
| Hudba: | Konůpka/Pospíšil |
| Text: | Pospíšil |
| Executive Producer: | Milan Maděryč |
| Produkce: | Tomáš Konůpka/Lukáš Martinek |
| Engineering a mix: | Lukáš Martinek |
| Studio: | Svárov - Leden 2010 |
| Mastering: | Tom Coyne - Sterling Sound New York |
Erika Fečová - voc, Jan Pospíšil - rap, Martin Svátek - voc, Michal Kubelka - Rhodes, Wurlitzer, synth, Jiří Štarha - acoustic guitar, Adam Stivín - bass, Ondřej Pivec - organ, David Landštof - percussion, Tomáš Konůpka - drums/ percussion
Honza: Konečná verze textu i rap vlastně vznikl až na poslední chvíli. Než jsme do studia šli, věděli jsme, že Pavel Fuksa na ni bude točit klip se sirkami, jen čekal na ten text, aby mohl začít pracovat. Z natáčení si vzpomínám na to, jak jednou odpoledne přijela Eri dotočit poslední vokály a vystřihla tam z fleku tu strašlivě vysokou poslední pasáž. Nikdy jsem jí neslyšel zpívat tak vysoko a tímhle mi vyrazila dech. Jak vznikal celá pecka víš líp ty Tome, tak hurá!
Tomáš:
1) Víkend u Honzy na roubence
Měli jsme oba už dost z kombinace předvánoční shon, spousta práce v práci a příprava všeho, co souviselo s novou deskou. V pátek jsme přijeli, konzumovali, a o muzice nebo nové písni nepadlo ani slovo. Sobotní den jsme trávili u Kulového blesku a Na samotě u lesa, a na závěr u Zeleného listu. Takto upraveni přišli jsme na následující:
Honzova vize: Kapela přestane dělat PR, nebude točit klipy ani desky. Nebude vystupovat v klubech ani na festivalech. Pravda je mezi lidmi na ulici. Tam budeme hrát a budeme šťastní.
Moje vize: Odjedu z města a vybuduji kozí farmu. Zbytek života strávím šťasten a soběstačen mezi kozami, žijíc pouze z přírodních produktů.
U cigarety na verandě Honza začal beatboxovat a notovat:"Thank you for trying to put me on my way". "No vidíš", já na to, "tak přeci jen něco!"
V neděli jsem z roubenky odjeli. Pamatuju si, že jsme moc nemluvili.
O týden později jsem ten beat z verandy měl stále v hlavě, tak jsem k němu natočil ještě basu a klávesy a přinesl Honzovi, jestli je to to ono, co tam tehdy slyšel. Přirozeně mě přesvědčoval, že nic takového se nestalo a na chvíli jsme se opět zasnili každý nad svou budoucností, než Honzu napadlo poslechnout si autentickou nahrávku z diktafonu. A v něm to bylo (diktafon nikdy nelže).
Nicméně jsme se nedostali nikam dál, než k výše uvedému refrénu.
Někdy v té době jsem v zahraničním tisku objevil rozhovor s Kvestem, kde pál, že nahrává pouze do double timu. Teď tu myšlenku však opustíme a budeme se věnovat událostem aktuálnějším.
Posíleni několika lahvemi dobrého vína, popíjeje vynikající moravskou pálenku, pracovali jsme s Honzou střídavě u něj a u mě na textu. Po několika verzích jsme upustili od původní fráze a vzali jsme to odjinud. Toto rozhodnutí sebou přineslo i změnu harmonie, čili akordů. V podstatě už se v tuto chvíli jednalo o úplně jinou písničku.
Roubenka 2
Někdy v tento čas jsem si koupil Vocoder a začal s ním experimentovat. Odjeli jsme znovu na roubenku, a znovu nic neudělali. Tedy kromě poslechu Michaele Jacksona a Honzovu upozornění, že v Don't Stop Till You Got Enough hraje perkusivní groove na lahve, a měl to tak už v demáči, což dokazoval (Honza, ne Michael) znalostí speciální edice Thrilleru, kde se o tom mluví. Proto jsme okamžitě vzali tři lahve od piva a nahráli na ně perkusivní groove do Do Something, dej mu pánbůh klidný spánek (samozřejmě, že ve finální verzi není).
Takto rozjařen, navrhl jsem, že nahraju něco i do nově vznikající pecky, která v té době neměla ani název (bystrý čtenář zavětří, že je stále řeč o My Place, s malou odbočkou samozřejmě), na svůj nový Vocoder.
Po mnoha pokusech, u nichž by většině lidí vstávaly vlasy hrůzou na hlavě (Honza přirozeně usnul na peci), vzniklo to podivné melodické téma, které zní do Fender piana na začátku My Place. Tak Honzu budím a nadšeně mu předvádím ten hook. Honza rozespale poslouchá a po chvíli praví: "Co to je? Dyk je to jak nová Badu? To pozná každej vole." ....a znovu usíná.
Cestou domů konverzace poněkud vázla.
U mně
Veden touhou po další písni na desce, otevřel jsme v počítači tento zpropadený soubor, a osvícen bohem, šivou a pálenkou od strýce Bohuše, předělal harmonii ještě jednou, a to podle metody Herbieho Hancocka, o které jsme s Honzou diskutovali dlouhé hodiny u piva v nově otevřené hospodě Lokál (Haleluja!). Tato se tak ujala, že když jsem novou verzi pustil druhého dne Honzovi, okamžitě napsal úplně nový text se silným refrénem Dinner At My Place.
Diskuse o MTV
Někdy v té době jsme s Honzou diskutovali o zkáze pilíře videoklipu, hudební televizní stanici MTV. Honza upozorňuje na MTV Two, kde prý hrají neoposlouchanou hudbu z Ostrovů. Neváhal jsem a provedl průzkum této hudby s cílem podpořit nový refrén silnou, leč neoposlouchanou harmonickou změnou. Nasav postupy anglických hochů, přidal jsem do refrénu nové akordy, které plní svou funkci znamenitě.
Erika
V tuto chvíli přichází Erika, a spolu s Honzou pilují frázování a backvokály. Honza si vzpomíná jak jsem mu vyprávěl o Kvestově doubletimu při nahrávání (ha! Zpět v čase!), a tuto metodu používáme při natáčení vokálů.
Druhý den
Poslouchám denní práce, a zjišťuji, že s doubletimeovým beatem (rozuměj dvakrát rychlejším) celá věc funguje mnohem lépe. Předělává proto i basovou linku. První verze My Place (jak je zhruba na desce) je na světě!
Studio, o měsíc později
Ve studiu nahrává kapela My Place živě, a Honza při demáčových posleších zjišťuje, že je potřeba připsat rap, protože by po prvním refrénu fungoval prý dokonale. Zbytek kapely, zmožen celodenním překopáváním a harmonie a vracením se k té původní, Honzu plísní za sklony k takovým experimentům. Než je však doplísněn, startuje k mikrofonu s napsaným textem a rapuje. Sedí to, jak se říká, jak prdel na hrnci.
Klip
Pavel Fuksa si vybírá tuto ještě nenahranou píseň pro jeho šíleně ambiciózní projekt: klip, který se celý odehrává na krabičkách od sirek.....